Deníček

Copak jsem z toho vyrostla?

11. listopadu 2013 v 15:51 | Amélia van Raarová
Zjistila jsem, že se flákám.
Ne, že by to bylo něco výjimečného (vždyť slovo "lenost" či "prokrastinace" v jakémkoli pádu můžete slyšet dnes téměř pořád), ale mě to štve.
Je to ten pasivní vztek, který ale není tak silný, aby vás doopravdy k něčemu vyprovokoval.
Vždyť kdo by se dobrovolně zvedl z křesla a šel si dělat domácí úkoly? Asi jen ten, koho to baví. Protože když nás něco baví, rádi tomu věnujeme čas.

"Tak proč svůj volný čas nevěnuju psaní?"

Tohle mě děsí. Když jsem psala knihu, opravdu jsem ji psala každý den. Sice jsem si ten režim nejdřív stanovila, a pak si připomínala, abych opravdu něco ten den napsala, ale časem se to stalo příjemným rituálem.
Bavilo mě to.
Asi nemůžu říct, že by mě psaní teď nebavilo. Když začnu rozepisovat nějaký svůj nápad, jsem schopna u toho strávit hrozně dlouho, jen tak si sednout a napsat sedm stránek, to pro mě nebývá problém.
Ale tohle se nestává nijak často. Spíš naopak.
Proč vlastně trávím svůj čas sledováním videií na Youtubu, když v psaní vidím daleko větší potenciál a často mě to baví daleko víc?
Existuje na to nějaká odpověď?
Jo, asi existuje. Asi ji i znám. Ale jsem tak paralyzovaná tou absurditou, že se to bojím vyslovit.

Jedna myšlenka mě ale děsí ještě daleko víc.

"Copak jsem z chutě psát vyrostla?"

Bude to ještě někdy tak, že se do něčeho opravdu ponořím, budu psát každý den, obětuju tomu internet, sledování videií ba i spánek, protože tím budu naprosto pohlcená?
Vím, že když si budu říkat, že ne, tak už se to opravdu nikdy nevrátí. A že ta chuť možná přijde ve chvíli, kdy to budu nejmíň čekat.
Takhle je to ale se vším, nebo ne?
Ale ta představa, že už to tak nebude, je stejně příšerná.

A co vy, pisálci?
Jak to máte s chutí psát?
Změnilo se za tu dobu, co se této činnosti věnujete, něco?

Protože mě by zajímalo, jak jsou na tom ostatní...


Amélia van Raarová

Když jste ta holka, kterou si všichni prohlíží

9. května 2013 v 14:22 | Amélia van Raarová
Ale kecala bych, kdybych řekla, že mi je ten pocit nepříjemný. :)
Ne, vážně. Stačí, když jedu v pátek k tátovi a mám svůj dokonalý barevný kufr - měli byste vidět ty pohledy. :D
No, dnes jsem si vyšla ve svých milovaných kalhotách, měla jsem k tomu kufr (do školy jsem jela rovnou z hlídání), a svou komiksovou tašku. Tričko se zeleným pejskem z balónků a růžovým nápisem "Woof". Jen ty ponožky jsem měla bílé, a náušnice jsem si dnes výjimečně nevzala, jelikož jsem si nepřibalila žádné, které by se mi k tomu hodily. ;)
Ale spolužákům se kalhoty líbily. :D Pravda, při cestě domů mi bylo trochu dost vedro, ale přežít se to dalo. :)

Tak, a teď konečně ty moje milovaný kalhoty. :P
Ještě bych se vám chtěla omluvit, fotila jsem to z iPodu, a v počítači je to převrácené, nedá se to otočit (zkoušela jsem PhotoFiltre a normální Windows prohlížeč fotek), a mně se to znova fotit nechce... Takže kdybyste mi to prominuli. O:) Budu vám vděčná. :*

(Jaj, zase žvaní a žvaní a žvaní...)

No nic, pojďme na to. :)


Tak, tady máme první ze série "Převrácená fotka, kterou Amélia za boha nemohla otočit." :) Můžete vidět kousek toho mého "Woof" trička, ale pejsek je bohužel o trochu výše... :(

"Detail" (ve skutečnosti jsem to nedokázala vyfotit jinak. :D) Už chápete, PROČ je tak miluju? :*


A poslední... :) Je otočená normálně, kvalita nic moc... Ale můžete se pokochat mými krásnými chodidly. :D

No, to je vše, mí drazí... :) Zítra vám vyfotím ty šaty, protože si je budu brát na sebe. ;)
Prozatím se loučím. :* Amélia van Raarová

Babies... :)

7. května 2013 v 17:57 | Amélia van Raarová
Jaj, zdravím vás! :)
Ano, podařilo se mi uniknout, a sesmolit pro vás tento článek (dvojčata jsou na zahradě a sestřenice u kamarádky), ale upozorňuji vás, že asi za moc stát nebude.
Rozhodně ne co se týče mého osobního života. S mrňaty to máte pořád stejné, hrajete si, nakrmíte je, zjistíte, že jsou počůraní, přebalíte je, hrajete si, nakrmíte je, jdete ven, zjistíte, že jsou počůraní...
No jo, to je prostě život. :)

Také jsem byla, jak jistě víte, o víkendu u babičky, a kromě toho, že měl děda v sobotu kolem poledne mozkovou mrtvici (jako vážně, lidi, proč zrovna v květnu musí být všechno špatně?!), což mnou cloumá, ale upřímně doufám, že se z toho dostane, jsme byly - já, ségra, babička a máma, nakupovat (zná někdo ty stížnosti babiček, že se nikdy nikam nedostanou?), a já si pořídila v C&A dokonale boží šaty a ještě dokonalejší kalhoty, ale za boha nemůžu najít obrázek, takže, pokud máte zájem, vyfotím vám je a ukážu někdy v příštím článku. ;)

Do školy se tedy tento týden dostanu pouze ve čtvrtek, kdy navíc končíme ve 12:40, a v pátek (kdo mi závidí? :P)

Kolem osmé nebo deváté ještě přidám básničku... :*
Zatím pa, Amélia van Raarová

Když je fajn...

3. května 2013 v 16:30 | Amélia van Raarová
Hi, guys.
Ano, telefon stále v nedohlednu. Už jsem prohledala snad úplně všechno...
Začínám dost pochybovat o jeho opětovném nalezení :(

Co se týče M., tak stále nevím (mimochodem, M. je ON, přijde mi to lepší, než ho stále "oslovovat" zájmenem) - zrovna dneska mi to přišlo relativně fajn, ale...
No, právě. FAJN.
Což minimálně u mě znamená, že se nestalo nic negativního, ani pozitivního.
A pro zamilovaného člověka to pak vyjde nastejno.

Ne, asi to bylo víc než "fajn" - například před Fyzikou...
Seděla jsem v lavici, a on se najednou jen tak ozval do prostoru, jestli nebude vadit, že v tom slohu, co jsme měli mít (jedno ze čtyř témat, měli jsme ho na čtvrtek, ale polovina lidí na to zapomněla, tak mu to odevzdali až dneska), že to má napsaný trochu drasticky, a já řekla, že v pohodě, že u mýho slohu na konci...
...A to vám právě nesmím říct. :P Jelikož, pokud o to budete stát, bych vám tu "povídku" moc ráda zveřejnila, asi na dvě až tři části, protože je to hodně dlouhé (dvě A4), a nechci vám prozrazovat konec...
Takže si domyslete, co jsem mu odpověděla, (ale je to drastický a vztahově nemorální - ovšem žádné sprosťárny. ;D) a můžeme rovnou pokračovat tím, že on řekl "Aha.", a pak "No, to jsme dobrá dvojka.", a já "To jo, no.", a kamarádka takový to "Úúú" (= výraz když někdo něco řekne opačnému pohlaví, například "Sluší ti to", a přitom spolu nechodí), a M. se na ní obořil, ať toho nechá...

No, takže asi tak. :) Ale vcelku nic extra... Ale stejně si to zapíšu do paměti pozitivních situací s ním.

Ale hrozně mě štve ten mobil... Ach jo. Snad se najde.
Zatím Bye-Bye, Guys... :*

Amélia van Raarová

Když člověk ztratí mobil

2. května 2013 v 16:26 | Amélia van Raarová
Další "Ach jo..."
Jako vážně, co jsem komu udělala? Nejdřív jsem ztratila paměťovku, pak jsem si uvědomila, jak jsem pro něj lhostejná (viz. minulý článek, kdo jste to nečetl), a teď? Ano, samozřejmě - musím k tomu všemu ztratit mobil...
No, dobře, není to zas až tak aktuální. Mobil nemám od úterý, ale myslela jsem si, že ho zůstal ve škole, u školníka nebo u hospodářky!
Ne. Samozřejmě, že ne.
Nebo je možná někde, chudinka malej, zapadlej, kde si ho uklízečky nevšimly... Ale o tom pochybuju.
Že by ho někdo vzal? Ne, to fakt ne. Na našem gymplu se za řadu let NIC neztratilo (a když jo, tak se to pak zase našlo). Ti lidi mají iPhony, co stojí patnáct tisíc - tak KDO by chtěl mobil za pět?
Takže zbývá jediná možnost - zavolat na DPP "Ztráty a nálezy", a doufat, že tam zůstal ležet a řidič si ho všimnul.
A když ne..?
No, tak jsem v háji. Jelikož tenhle mám od narozenin, což je půl roku, a nový se mi kupovat stoprocentně nebude. Takže se vrátím ke své staré tlačítkové Nokii, ale co je pro mne ještě horší - s novou SIMkou.

Jediné pozitivum na dnešku asi je, že jsem měla úspěšný referát na Řeckou Filosofii a že když jsem před chvílí chtěla jet do knihovny, na zastávce jsem zjistila, že kousek od nás staví pojízdná.
A vaše komentáře, of course. Ty mi dokáží zvednout náladu, ale mobil a jeho mi zpátky nevrátí...

A tak si dokola pouštím Ave Mary A od P!nk, a když jsem doma sama, tak u toho zpívám a brečím, a když jsem v metru, tak jen potlačuji slzy a občas je pustím ven.

Amélia van Raarová

Nabitééé odpoledne :P

29. dubna 2013 v 19:29 | Amélia van Raarová
Hello Guys :)
Omlouvám se, že jsem včera nepřidala na TT (dobře, nesdělila jsem vám, že to mám v plánu, ale... :D), ale vrátila jsem se od svého otce a nešel internet...
Plus jsem strávila celé odpoledne někde, ale nikdy ne u počítače (což je dost zázrak).
Po škole ke mně zašly tři holky ze školy, musely jsme dělat takovej projekt z výstavy "Tutanchamon - jeho hrob a poklady" (kdo tam byl/slyšel o tom?), a dostaly jsme k tomu hromadu úkolů a spoustu vyráběcích věcí, takže jsme se sešly už podruhý a zítra to máme v plánu zase... :D
Pak jsem si zajela na Floru, zašla do Claire's (a odnesla jsem si troje náušnice-peříčka - tyrkysové, růžové a oranžové ze kterých mám obrovskou radost! :*), a pak na Bubbletea... Miluju Bubbletea <3
Pak jsem se metrem zase vrátila zpátky, uklidila ten příšernej bordel, co jsme po sobě v obýváku zanechaly, a usedla k počítači...
Dívala jsem se ještě na nějaká videa a komentovala jsem články. Mimochodem, jestli to někoho zajímá, tu stovku článků na Bloglovinu se mi podařilo přečíst a okomentovat za jedno včerejší odpoledne! :O Dobře já... :P
Takže píšu "až" teď... Krom toho se musím jít učit zemák, ze kterého zítra píšeme (což je dobrá ironie - zítra máme Poslední zvonění, učíme se první dvě hodiny, a kdy musíme mít zemák, ze kterého máme psát test? Druhou hodinu, samozřejmě...), a pak..? No, pak si půjdu vyhrabat pláštěnku a koupací čepici (no jo no, Poslední zvoněnííí :D)
Tak... Vypsala jsem se, a teď vám chci jenom poděkovat, za ty úžasné komentáře :) Opravdu jsem nečekala, že jich po takové době, kdy jsem tu nebyla, bude během jednoho dne tolik! ;) Takže vďaka... :*

No nic, já se jdu učit... :/ Pa pa :) Amélia van Raarová

Ne, neumřela jsem...

28. dubna 2013 v 11:01 | Amélia van Raarová
Ale nemám k tomu daleko. Věřte mi.

Já vím, že jsem se na to zase vykašlala, že jsem tu zase nebyla... Ale... Nešlo to.
V mém životě se za ty dva měsíce událo tolik věcí (a především s NÍM), že bych je sem nestačila vypisovat všechny znova.
V té době jsem měla co dělat, abych si to všechno urovnala ve své hlavě. A teď na tom nejsem o moc líp.
Ale všechno je to tak složité, že ani já sama vlastně nevím, co se děje...

Co se týče Duše, skončila jsem s ní. Mám na mysli knihu, i když, co se týče povídky, upřímně pochybuji, že ji někdy dokončím. Začala jem psát knihu novou (zase). Na druhou stranu, myslím si, že s tím nápadem, který mám, mám velkou šanci, že ji dopíšu. To víte, miss ambiciózní... ;)

Také bych si chtěla veřejně pogratulovat, protože počet nepřečtených článků na Bloglovinu přesáhl stovku. Ano, já vím, nechápu, jak se mi to mohlo povést. Každopádně, chtěla bych si všechny ty články přečíst, protože vy, blogeři, jste pořád v mém srdci... A nechci ztratit kontakt s tolika skvělými talentovanými lidmi. I když to tak asi nevypadá.

(Jo, a jen tak mimochodem - mám nápad na aktuální Téma Týdne... :) Těšte se)

Tak, a na závěr trocha upřímnosti... Kdo na mě nezapomněl? :D
Amélia van Raarová

Tak moc šťastná...

8. března 2013 v 19:41 | Amélia van Raarová
To už je zase tak dlouho?
Zvláštní, jak to utíká... Když je člověk šťastný... :)
Ne, to bych kecala. Během mé neaktivity jsem prožila jak stavy smutku, tak zoufalství, ale na konci především stav štěstí a obrovské euforie!
Proč musí být Téma Týdny zrovna "Deprese"? :D
No nic... Asi se zase potřebuji vypsat. O něm. Smůla, lidičky. Jsem zamilovaná O:)

V zajetí...

26. února 2013 v 17:08 | Amélia van Raarová
"aneb Konečně už se k tomu dokopala."

Tak jo. Teď už normálně.
Přesně před deseti dny (to už je tak dlouho?) jsem napsala článek (jo, já vím - KONEČNĚ!!)
Byla tu další pauzička (jenom taková malilinká), a dnes jsem konečně dokopala k tomu, sdělit vám ten nádherný pocit, jehož jsem se stala obětí, a o kterém jsem vám něco málo (opravdu málo) naznačila v minulém článku.
(Odpusťte mi ty závorky, ani nevím, co se to se mnou děje O:))

Šťastné a Veselé! :)

22. prosince 2012 v 9:44 | Amélia van Raarová
Popravdě řečeno, vlastně jsem na to docela zapomněla. Divíte se? Z příslibu konce světa jakoby se ze světa vymazaly Vánoce - ta atmosféra, ta výzdoba, cukroví...
Jenže ten náš "konec" máme už naštěstí za sebou, což znamená, že ty Vánoce oficiálně přicházejí... ;)
Nebudu tu asi básnit o tom, jak jsem naštvaná na nový vzhled blog.cz - to je snad každému jasné. Přijde mi, že je to nepřehledné, na nové blogy se stejně příliš nekoukám (ach ano, jak jsem sobecká...), a jediné, k čemu hlavní stránku potřebuju, jsou nové komentáře a nové články mých oblíbených...
Nevím, nevím, doufat v to, že se s tím něco udělá, je asi zbytečné, ale takhle já to prostě nevydržím... Aťi si říká kdo chce co chce, na TOHLE já si prostě nezvyknu...

Ale jsou tu i ty světlejší momenty - například dárečky :) I přesto, že je teprve 22., jsem přesvědčená, že od spolužáků něco dostal snad každý. Já taky... :)
Když jsem včera ráno vešla do třídy, doslova se na mne nahrnuli a obklopovali mne množstvím (ne)úhledně nabalených balíčků :) Byli to takové drobnůstky, ale ty stejně vždycky potěší ;)
Co se týče mě a dárků ode mě, letos to byla docela bída. Samé náušnice :D Což jasně vypovídá o tom, proč tátovi dárek nedám (nebo spíš nevím, co mu dát) - dírky bohužel nemá :D :D

Když nad tím tak přemýšlím (připravte se, že tenhle článek bude hodně chaotický), budu mít vlastně dva Štědré večery - a jeden hned zítra, protože jsem teď u táty... Těším se - všechno bude dvakrát ;D
Od táty si přeju The Sims 3 a Monopoly Banking, od mámy tmavě modré džíny (a jelikož mne máma ráda překvapuje, věřím, že pod stromečkem budou nejenom ty džíny).

Co jen dodat dál? Snad jen, že mé Vánoční prázdniny budou hodně nabité - 25. jedu k babičce, 31. budu slavit Silvestr u jednoho mého kamaráda, 1. jedu k tátovi a vracet se budu (myslím) 5., a do školy půjdu až 7. (jelikož máme delší vánoční prázdniny :P :D). Minimálně tedy v období toho 25. - 30. mne tu moc nečekejte. Babička nemá připojení :D

Předpokládám, že ještě něco málo do konce roku napíšu, kdyby ne, UŽIJTE SI PRÁZDNINY, VÁNOCE A ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK! :))

Amélia van Raarová

Sweet 12! :)

25. listopadu 2012 v 10:50 | Amélia van Raarová
Zdravím :)
Mám pocit, že kdybych sem nenapsala o tomhle, ztratil by můj blog na aktuálnosti a dění kolem mě...
Nadpis o tom jasně vypovídá, někteří už to zažili minulý rok na Dreaming-girl, každopádně, nic není vždy stejné...

Sled několika událostí

4. října 2012 v 18:04 | Amélia van Raarová
Po poměrně dlouhé době se mi podařilo dokopat k jakési aktivitě...
Mohlo by to sedět i k aktuálnímu TT, ale přijde mi trochu hloupé zveřejňovat takový výlev jako něco tématického...
Stalo se toho spoustu (vzhledem k tomu, jak dlouho jsem tady nebyla, se to dá předpokládat), takový přehled v několika bodech si budete moci přečíst v následujících řádcích...

Informační! :-)

13. srpna 2012 v 9:35 | Amélia van Raarová
Dobré ráno (ano, věřte tomu nebo ne, já teď vstala)
Většinou už nepíši tyhle "informační články", jelikož, jak už jsem psala, tu teď ode mne můžete čekat spíše tvorbu.
Každopádně, včera mě zas polapila Múza, a já jsem napsala (sama tomu nevěřím) dvě básničky, jednu kraťounkou povídku a jednu delší povídku (ještě není dopsaná, bude zase na více částí). S nápadem mě inspirovala Em Age, a to sice s nápadem na vyhledávání témat, a to v knížce. Je to úžasné, opravdu :-)

Itálie - fotky

12. srpna 2012 v 14:05 | Amélia van Raarová
Za to, že tu ty fotky jsou, můžete vděčit Cielin, která mě naučila, jak se zmenšují :-D
A ještě upozornění!! - Všechny fotky, co tu jsou, jsou foceny sestřičkou nebo její přítelem, to znamená, že jestli je někdo zkopíruje, nebudu naštvaná, protože jsou moje, ale budu naštvaná mnohem víc, protože jsou sestřiny!! Takže nekopírujte, prosím ;-)

Dovolená (spíš návrat)

11. srpna 2012 v 21:28 | Amélia van Raarová
Hello! :-)
Již podruhé. Již podruhé návrat z prosluněných krajin, kde je teplo, co teplo, horko, samozřejmostí.

Postupové zkoušky z houslí

13. června 2012 v 20:02 | Amélia van Raarová
Ahoj dnes podruhé! :-)
Kdo četl ví, že jsem dnes již jednou psala, a bylo to někdy po jedenácté hodině, jelikož jsme měli informatiku... A také to "volno" :-D
Na konci jsem se zmiňovala, že se ozvu... A tak se ozývám teď, i když mě trochu bolí hlava (:-/) A budu tedy psát o včerejších postupových zkouškách.

Ze školy o škole... :-)

13. června 2012 v 11:09 | Amélia van Raarová
Ahoj! :-)
Máme informatiku a máme volno - takže píšu přímo ze školy, což je velmi zábavné :-) Nebude to příliš smysluplný článek (ani se tu nebudu rozepisovat, jelikož mi pořád někdo kouká přes rameno :-D), ale spíš jsem se chtěla prostě ozvat...
Do této chvíle bylo vše fajn. Psali jsme překlady z AJ, a u matiky zase opravovali písemku (naše učitelka se totiž vždycky zakecá :-D) Druhou hodinu jsme byli na počítačích (a včera jsme tam byli zase, v poslední době tam chodíme nějak často :-D) Vlastně mi to ani nevadí, alespoň je to drobet volnější... Zhruba do příští středy se ještě budeme učit (což je necelých sedm dní - no není to úžasné? :-D), a pak bude promítání, a kecání, a zase promítání a potom... ano, kecání :-D
Nevím, co dál bych napsala, šlo jen o pointu, že píšu ze školy (:-D) Odpoledne se ještě ozvu, včera byly postupové zkoušky z houslí, tak mám o čem psát... :-)

Amélia van Raarová

P.S. Děkuji za spoustu milých komentářů, zlatíčka moje :-)

11. června

11. června 2012 v 17:14 | Amélia van Raarová
Ahoja!! :-)

Jak jsem se měla..? Však to znáte - pondělí :-) Docela jsem se těšila do školy (konečně nějaký program, po mém nezáživně stráveném vikendu), a nakonec to tam ani nebylo tak hrozné :-)

Blábol...

10. června 2012 v 19:41 | Amélia van Raarová
Sice večer, ale přece jsem se ozvala... :-)

DěS - Bechyně

3. dubna 2012 v 11:26 | Amélia van Raarová
Hoja!!
Ano, tento článek nebude o ničem jiném, než o mém výjezdu do Bechyně s DěSem - na soutěž. Tak se vklidu usaďte a čtěte :-)

Fyzicky chorá...

2. dubna 2012 v 20:11 | Amélia van Raarová
Zdar děcka! :-)
Ten nadpis JE pravdivý. Skutečně jsem nemocná, i když to nejhorší už mám pravděpodobně za sebou... :-)

Úterek - vcelku fajn :-)

27. března 2012 v 20:19 | Amélia van Raarová
Ahoja!!
(snad ti, Sušenko, nevadí, že používám tvůj pozdrav :-D)
Dnešek?? Vcelku fajn, abych pravdu řekla. Mno, a co se dělo?? :-)

Včerejšek a dnešek...

25. března 2012 v 12:15 | Amélia van Raarová
Zdravím v novém čase!!
Celé prozatimní dopoledne jsem strávila uklízením - i když mi toho ještě spoustu zbývá...
Vyměnila jsem si šatník - letní věci za zimní. Taky jsem si ho protřídila - změnil se mi vkus. Teď totiž miluju výrazné barvy.

To souvisí s tím, že jsem včera byla na nákupech - abyste tedy rozuměli, nejsem žádná shopaholička, ba naopak, ale... nové věci mám ráda ;-)
Koupila jsem si žluté a růžové tílko z Marks & Spencer, a pak úžasné barevné pruhované letní šaty, barevný kytičkovaný vršek a modro - růžové pruhované tříčtvrťáky...

Komedie "Probudím se včera" byla dokonalá... Hlavní roli hrát Mádl, což je skvělý herec, a jelikož to byla komedie, sedlo mu to... Byli tam skvělé hlášky, smála jsem se každých pět minut... :-D

Mno a dnes... Půjdem s mámou někam do kavárny, a budem trénovat matiku. O tom, proč, v příštím článku... ;-)

V zajetí zaneprázdněnosti...

24. března 2012 v 14:48 | Amélia van Raarová
Hello!
Ten nadpis tu není jen tak. A je více než pravdivý.

Jarničky - bylo, bude

15. března 2012 v 14:19 | Amélia van Raarová
Ahóój...
Chtěla jsem napsat ráno, ale... Jsem u ségry, v kavárně, ona tu má brigádu, a trochu pomáhám, tak nezbyl čas... ;-)
 
 

Reklama