Dívenka s kufříkem

16. července 2013 v 17:48 | Amélia van Raarová |  Jaká jsem?
A pak, na ten jeden kouzelný okamžik, jsem zavřela oči a přede mnou najednou stála dívenka s kufříkem vzpomínek, pocitů a tajemství...


Popravdě řečeno jsem si z nostalgie pročetla některé staré články na mém bývalém blogu.
Úplně se mi při tom rozbušilo srdce.
Kam se poděla ta desetiletá holčička, která tak moc toužila po blogu, až si ho konečně založila, a dařilo se jí pravidelně přidávat?
Co se stalo s tou tmavovlasou slečnou, která seděla každý den hodinu u počítače a bez přestávky psala pravidelně každý den dvě stránky své knihy?
Co se stalo s jejími ambicemi? S její nadějí, že ona je výjimečná, a že někdo její výjimečnost ocení?
Ale především... Kdo je Amélia van Raarová teď?

Tajemná slečna s dlouhými vlasy?
Rozporuplná mysl pocitů a představ?
Ambiciózní pisatelka s jedním velkým snem?
Zamilovaná duše s nadějí, že jednou bude ten úsměv a ta dvě kouzelná slova "miluji tě" patřit právě jí?
Barevná a veselá dívka, která hledá každou příležitost, aby se mohla nahlas zasmát?
Puberťačka se slovníkem, který k takovému věku patří?
Lajdačka a lenoška, která často zapomíná na to, co je jí nejmilejší?
Sobec plný závisti a vztahovačnosti, který se rád stahuje do své ulity?
Snílek s hlavou v oblacích, co žije veršíky?

A nemůžu být tohle všechno dohromady? Copak neexistuje možnost být tak komplikovaná?
Nespočívá náhodou v tomhle originalita? V tisícovce jednotlivých popisů postav a rolí, které žijí v jednom těle?

Jak byste popsali sami sebe?
A jak byste popsali mě?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kariol Kariol | Web | 16. července 2013 v 21:47 | Reagovat

Inu, od svého prvního blogu jsi urazila kus cesty jak ve psaní, tak v sobě samé :) Ale pořád jsi to někde uvnitř ty ;)

2 Infinity Infinity | Web | 17. července 2013 v 11:47 | Reagovat

Kdybych měla popisovat samu sebe, byla bych tu až do rána, než bych to všechno vypsala. :-)
Ale já si myslím, že ty ses v tomto článku popsala skvěle a takhle na tebe díky tvým článkům taky nahlížím. :)

3 Luné Luné | Web | 17. července 2013 v 12:55 | Reagovat

Možná jsi veškerou tou mozaikou slov, kterou píšeš. A možná se teprve hledáš. A možná už jsi se našla ;)

4 DK DK | Web | 18. července 2013 v 18:43 | Reagovat

Komplikovanost je nádherná. Miluju komplikované lidi. Myslím, že ses popsala hezky. A jedno je pravdou - s časem se člověk mění. Život ho mění. No a? Když ho mají lidé stále rádi a není to k horšímu... Tak ať.

5 Vivi Vivi | Web | 18. července 2013 v 21:24 | Reagovat

Věř že i já občas takhle přemýšlím. Kam se podělo mé staré dětské já, či se snad někde ve mě schovalo a čeká až ho vypustím... myslím že každý ho někde má. A individualita spočívá v té naší skryté "dětskosti" ;) V něčem co je u nás vyvinuto už od počátku, aniž bychom to sami tušili.

6 Harbin Harbin | Web | 21. července 2013 v 14:21 | Reagovat

Když jsem prohlížel své staré blogy (a že jich od roku 2007 vznikly desítky, možná že jich i přes stovku bude) a četl si články, které jsem psal, také se mi zdá, že jsem se změnil. Ale nejen já, mé plány, sny a názory jsou nestálé. A jak je mi k smíchu, když si čtu povídky, které jsem psal tehdy jako třináctiletý, jak jsem se vztekal, když mě jako dítě neuznávali a mé názory jim byly k smíchu. Teď, když jsem plnoletý, jsou mé názory k smíchu mě samotnému. Jak moc jsem se změnil a jak děsivé jsou ty články, které dokládají občasnou naivitu a zmatenost.
Taky jsem chtěl psát a můj sen stát se spisovatelem není ani trochu reálný... všechna ta období puberty, které se vryla někde do stránek webů a nejsou po nich ani stopy...
Tenhle žlutý blog s kapkou dokáže v člověku vyvolat otázek. Příště nebudu číst články s nevinným názvem .)
tak dlouho potlačujeme dítě uvnitř nás a chceme aby zmizelo a my dospěli, až nás to poté začne mrzet a my si uvědomíme, jak jsme rychle zestárli ale přitom se nikam neposunuli...

7 Em Zet Em Zet | Web | 9. srpna 2013 v 11:03 | Reagovat

Určitě můžeš být všechno to dohromady, máš pravdu, originalita je jistým způsobem i komplikovanost. :) Tebe bych popsala jako velmi inteligentní melancholickou introvertní a zamyšlenou, nešťastně zamilovanou ambiciózní dívku. :)
Sebe bych popsala jako věčně s něčím nespokojenou, brblající, zamilovanou, introvertní a melancholickou holku, co přeceňuje své zkušenosti a podceňuje své možnosti. ;)

8 Dullsinea Dullsinea | Web | 9. srpna 2013 v 12:51 | Reagovat

Miluju tvoji tvorbu. Moc ráda jsem stále chodím. Jsi hrozně nadaná, ale to určitě sama víš!

9 Katherin Katherin | Web | 10. srpna 2013 v 18:09 | Reagovat

Trochu si se změnila, ale to asi každý ve tvém věku :-). A určitě bych tě neměnila. že nepíšeš často neznamená, že nepíšeš vůbec. :-)

10 sarush ef sarush ef | Web | 24. srpna 2013 v 0:07 | Reagovat

Buď kým jsi, a dělej co tě baví, je zbytečné se k nečemu nutit. Je to to nejlepší, co můžeš udělat.

11 Miss popcorn* Miss popcorn* | Web | 24. srpna 2013 v 13:42 | Reagovat

umíš se teda skvěle popsat to se mi líbí :)já bych se asi nijak nepopsala ani nevím jak :DDD

12 Gauri Gauri | Web | 25. srpna 2013 v 10:43 | Reagovat

To je dokonalý!!!! Úžasně ses popsala. Strašně se mi líbí Tvůj styl psaní. Ach. Budu sem chodit každý den a doufat, že se vrátíš. :D

Něco Ti řeknu. Ty nejvíc komplikovaný věci, jsou většinou ty nejkrásnější. :)

13 Gauri Gauri | Web | 25. srpna 2013 v 10:43 | Reagovat

To je dokonalý!!!! Úžasně ses popsala. Strašně se mi líbí Tvůj styl psaní. Ach. Budu sem chodit každý den a doufat, že se vrátíš. :D

Něco Ti řeknu. Ty nejvíc komplikovaný věci, jsou většinou ty nejkrásnější. :)

14 Gauri Gauri | Web | 25. srpna 2013 v 22:03 | Reagovat

To jsem moc ráda!!! :) Těším se. :)

Jinak tenhle Tvůj super článek, mě dokopal k dokopání článku, který jsem rozepsala před týdnem. :D
Je to tak trochu odpověď na to, jak bych popsala sama sebe.

15 S-hejvi S-hejvi | Web | 26. srpna 2013 v 17:07 | Reagovat

skvěle jsi to napsala, občas mám úplně stejné myšlenky:)

16 Magdaléna Magdaléna | Web | 3. září 2013 v 16:37 | Reagovat

Kdysi jsem si říkala něco podobného. Marně snažila najít sama sebe, říkala si "Kam jsem se to poděla? Kdo jsem?" a pak přišel den... A já cítila, jako bych opakovala všechno znovu, chyby, bolesti, radosti, mimiku. Měla jsem pocit, že se vracím zpět do dětství, které jsem už považovala za ztracené. A najednou jsem viděla že v různých situacích se chovám vlastně pořád stejně.
Dodá to jistotu.
.
Moc citlivě napsaný článek. Líbíš se mi :)

17 Matryoshka Matryoshka | Web | 3. října 2013 v 19:26 | Reagovat

Jsem úžasná.

A ty jsi taky úžasná.

18 Annie Annie | Web | 5. října 2013 v 21:28 | Reagovat

woow, já bych se asi moc popsat nedokázala xD

19 Nat yes Nat yes | Web | 10. října 2013 v 16:07 | Reagovat

sice bych tě popsat já osobně neuměla,ale z tohoto popisu bych si myslela že jsi milá a simpatická :)

20 A A | 11. října 2013 v 23:40 | Reagovat

"Nell Jelinková
<<< promiň že ti to posílám : Když právě začínáš číst tohle nepřestávej nebo se ti stane něco špatného. Jmenuji se Drivemax, je mi 23 let mám blond vlasy a děsivé oči. Nemám nos a uši jsem mrtvá. Pokud tohle nepošleš 15 lidem zjevím se dnes večer u tvé postele s nožem a zabiju tě. Tohle NENÍ vtip! Něco dobrého se ti stane v 15:22 - někdo ti zavolá nebo k tobě promluví a řekne MILUJI TĚ!!! P.S.: NE...PORUŠ TO... Sorry, že ti to posílam. Posílam to ze strachu. Ne o sebe, ale o své blízké. Tento dopis pochází z Venezuely byl vyslán, aby změnil tvůj život a udělal tě šťastnější. Pošli tento dopis 20 lidem do 96 hodin. Změny se dočkáš do 5dnů. Alena Kovaříková, bto poslala 22 lidem, v losovani vyhrála automobil. Erik Pražák, který tomuto neuvěřil byl zavražděn a ráno ho našly rodiče v posteli a s nožem v srdci a bez oči. Bojím se o tebe a doufám, že tenhle "řetězák" neporušíš! . ZPĚT UŽ POSLAT NEMŮŽE"

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama