Opravdu "nikdy"?

5. prosince 2012 v 16:48 | Amélia van Raarová |  Dialogy
Nadpis asi neřešte, důležité je, že tu mám pro vás další dílo na vaše slova, tentokrát dialog...
Snad se vám bude líbit, ani to není tak dlouhé...
Co se týče dalších příspěvků, můžete očekávat ještě jedno dílko pravděpodobně kolem osmé, deváté... ;)

"Naděje nikdy neumírá... Sakra, to je blbost."
"Kde to čteš?"
"Co?"
"No, naděje nikdy neumírá... Kdes to sebrala?"

"Tady, v tom časáku."
"Ukaž..."
"Tady to je. Pod tím článkem. "Pokud se vám nějaký kluk líbí, a on si vás ani nevšiml, počkejte si. Naděje nikdy neumírá." To je blbost, co?"
"Heh, to máš pravdu..."
"Kdo to může psát?"
"Asi někdo, komu se tohle vydařilo. Kdo má kluka, kamarády, štěstí..."
"O to já nestojím."
"Proč?"
"Sakra, koho baví čekat?"¨
"Hm, někoho asi jo."
"A navíc, ta slečna "Naděje", stejně musí umřít, sakra!"
"A kdy myslíš, že se to stane?"
"No přece, když člověk přestane doufat... A prostě přestane věřit."
"Koukám, že u tebe už její tělo tlí pěkně dlouho."
"To máš pravdu."
"Kvůli komu že to bylo?"
"Tom."
"Áá, no jasně... Tom."
"Hele!"
"Ale no tak, Nikol, vždyť on si tě ani nevši..."
"To není pravda! Vždyť se na mne podíval."
"Když o tebe zavadil při předbíhání fronty na oběd."
"Ale pořád si mne všiml!"
"Ach jo, Nikol... To bylo beznadějný už předem."
"Tak vidíš!"
"Co vidím?"
"Že naděje umírá. A dost často. A dost brzo."
"Hm, to asi jo..."

(Po půl hodině mlčení)

"Lucko?"
"Co je? Nech mne spát!"
"Já se tě potřebuju na něco zeptat..."
"Ven s tím."
"Hele, myslíš si, že se taková mrtvá naděje dá vzkřísit?"
"Já nevím... Proč se... Aháá! No, to by asi šlo... Jde o to, za jakých okolností..."
"Jenže ty jsi říkala, že to bylo s Tomem beznadějný..."
"Na mě nedávej, já melu nesmysly, obzvláště, když jsem unavená..."
"Takže... Jak jí mám vzkřísit?"
"Já nevím... Třeba jí udělej masáš srdce, a potom dýchání z úst do úst, snad to pomůže."
"Ble, to je nechutný..."

Amélia van Raarová
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Enitas Enitas | Web | 5. prosince 2012 v 17:52 | Reagovat

Tak jo, jdu se učit jak na masáž srdce a dýchání z úst do úst. :D

2 Lucy Lucy | Web | 5. prosince 2012 v 18:33 | Reagovat

Hezké :)

3 Em Age Em Age | E-mail | Web | 5. prosince 2012 v 18:39 | Reagovat

Tak tohle je prostě luxusní povídečka, tvoje dialogy miluju, musíš je psát častěji! :D Hej, naději vzkřísíme dýcháním z úst do úst.
A víš, že je to docela filosofie? Napsala jsi dialog o naději. :D

4 Cielin Cielin | E-mail | Web | 5. prosince 2012 v 20:13 | Reagovat

Myslím, že bys mohla psát scénáře k filmům! :)

5 Nina Terrenova Nina Terrenova | 5. prosince 2012 v 20:21 | Reagovat

Ohoh.. Tom.. Lucka :D To je jako z mýho  života :D, tedy až na to celé téma. :) Jinak nápad je to hezký a líbí se mi, že každé to téma co jsme ti sem napsali, řešíš literárně jinak.:) Je to zajímavé^^

6 Baush Baush | Web | 5. prosince 2012 v 21:54 | Reagovat

Jé to je fakt pěkný. Je to dobrý nápad, dialogy se dobře čtou a tenhle je prostě skvělej! :))

A děkuju za komentář :) Potěší ;)

7 Insidious Insidious | E-mail | Web | 6. prosince 2012 v 10:19 | Reagovat

:D Dostalo mě to :D, je to moc pěkný :) máš fakt talent :)

8 Luné Luné | Web | 7. prosince 2012 v 20:39 | Reagovat

Ta jména mě dostala.. Nikol a Tom.. možná proto, že znám jejich příběh a vážně se podobá :)

Krásně napsané..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama