Říjen 2012

To, co člověk nikdy nepochopí...

28. října 2012 v 21:46 | Amélia van Raarová |  Jednorázové
Pozdě, ale přece...
Na TT moc nepíšu, ale na tohle mne napadla (dle mého názoru) docela dobrá povídka...
Tak si to přečtěte, a posuďte...

"Mamíí! Je tady táta!"
"Ale zlatíčko, co to povídáš." Aniž by zvedla dvaadvacetiletá maminka Alžběta oči od mísy se zálivkou na zeleninový salát, byla naprosto přesvědčená o tom, že její pětiletá Jituška si (jako to dělávala často) prostě a jednoduše vymýšlí. Vždyť kvůli tomu jí včera volali i ze školky! Jak se Bětka styděla, když jí učitelka kárala jako malé dítě, jak si její dcera vymýšlí, že mají vlastní limuzínu a bydlí v Hollywoodu. Jakoby snad byla ona ta špatná matka, která vypráví dítěti nesmysly. S touhle rolí se však nehodlala smířit.

Ó, Lucy

26. října 2012 v 18:00 | Amélia van Raarová |  Standartní
Je tady básničkářská blbůstka, napsaná asi tak za tři minuty (až přečtete, pochopíte, že nejsem génius, nemá to moc slov :D), když už něco tak hloupá, ani snad ne vtipná, spíš jen... No, to snad ani nestojí za popis.

Ó, Lucy
Jé je,
Rébusy,
Jé je,
Když ona vaří nevím co se se mnou děje.

Něco + očekávaná odpověď

23. října 2012 v 15:04 | Amélia van Raarová |  Jednorázové
Jen mne něco napadlo... :))
Mám tu pro vás záludnou povídku - lépe řečeno dialog. Po přečtení jistě pochopíte, co je na něm záludného...
Otázka pro vás - O jaké věci že se to mluví?
Upozorňuji, že ani já zatím nevím, o čem že se to přesně mluví... Ten, kdo mi poskytne inspiraci nějakou vtipnou, pěknou odpovědí v komentářích, si ode mne zaslouží poklonu a... Dejme tomu... Dobrý pocit z toho, že mne inspiroval? :D Nějaké "jmenovky, oddělovače, ikonky" či jiné graficky založené ozdůbky jakožto odměny ode mne nečekejte! Prostě, kdo odpoví a mně se odpověď zalíbí, bude rád, že je rád... :D I když, možná taková "protekce" alias reklama by se vyskytnout mohla... Sama ještě nevím, nechte se překvapit ;)

Tak řekni...

15. října 2012 v 17:35 | Amélia van Raarová |  Standartní
Další báseň, nad kterou jsem strávila asi tak pět minut... :) Skutečně mne to velmi baví ;)

Pokud víš, tak mi dej vědět,
Pokud názor už máš,
Nenech mne tady jen tak sedět,
Mou odpověď už dávno znáš.

Vánoční

14. října 2012 v 17:47 | Amélia van Raarová |  Standartní
Při hodině angličtiny se mi během dvaceti minut podařilo složit jednu píseň, čtyřslokovou nedokončenou báseň jménem Vyznání a tříslokovou básničku s názvem Vánoční. Poezie mne holt chytla, máte smůlu, teď tu chvíli nic jiného neuvidíte :)

O tom už napsalo se mnoho básní,
O tom, jak Vánoce krásné jsou,
Z cukroví mnoho rozbolených dásní,
A kochání se noční oblohou.


Bíle vločky poletují nebem,
Do teplé bundy vlezl mráz,
My všichni spolu zase být můžem,
V takové náladě jde všechno snáz!

Krásné jsou, koledy, dárky,
Však za jednu věc bych to vyměnila,
Jeden den, co mohla bych vzít zpátky,
Kdy duše maminku opustila.

Amélia van Raarová

Strašidelná

13. října 2012 v 9:34 | Amélia van Raarová |  Haiku
Měl jsem velkou chuť něco psát. Opravdu VELKOU. Nechtěla jsem vás však zatěžovat hloupostmi, tak jsem během tří minut teď složila tuto haiku. O tom, o čem přesně je, si můžete udělat názor sami... :) Snad se bude líbit.

Jen se probudit,
Ale vůbec nevědět,
Kde to vlastně jsem.

Sled několika událostí

4. října 2012 v 18:04 | Amélia van Raarová |  Deníček
Po poměrně dlouhé době se mi podařilo dokopat k jakési aktivitě...
Mohlo by to sedět i k aktuálnímu TT, ale přijde mi trochu hloupé zveřejňovat takový výlev jako něco tématického...
Stalo se toho spoustu (vzhledem k tomu, jak dlouho jsem tady nebyla, se to dá předpokládat), takový přehled v několika bodech si budete moci přečíst v následujících řádcích...