Duše (1. část)

20. července 2012 v 21:26 | Amélia van Raarová |  Duše
Lidi, jak já jsem se do toho zažrala... :-)
Tak například dnes jsem během dvou hodin napsala čtyři a půl stránky nové povídky na pokračování. Nebude to nějaké extra dlouhé, ale je blbý to sem dávt jako jednorázovku... Protože to by se nikomu číst nechtělo ;-)
A tak tu pro Vás mám zase jednou dlouhodobější povídku (s Magicallem jsem dala takovou pauzu, nevím, zda to... ale jo, dokončím to :-D) s názvem Duše - proč, to se dozvíte ;-)


Jeho tvář byla přízračně chladná. I přes mé neúspěšné pokusy, kdy jsem se do něho vpila pohledem a čekala, co to udělá s jeho výrazem, jsem měla pořád nutkání pokusit se do něj nahlédnout. Jako bych snad čekala příchod zázraku, kdyby se do mé hlavy vloudilo pochopení, co stojí za jeho pohledem. Co stojí za tím, že jeho pronikavě zelené oči začnou být kalné a prázdné, když přestane mluvit? Co stojí za tím, že jeho rty, vždy roztáhlé do okouzlujícího úsměvu, se srovnají do tenounké linky vždy, kdy jeho sympatický tón hlasu opustí místnost? Možná by mi to bylo lhostejné, kdyby to byl cizí člověk, kterého jsem jen jednou v životě zahlédla. Ale tady šlo o mého bratra. Mého příbuzného.

Ne že bych se o něj pořád takhle starala. Byl to bratr, obyčejný bratr. Ale tady nešlo jen o to, co se děje jemu. Šlo o to (i když to bylo ode mne trochu sobecké), že v takových chvílích vypadal příšerně. Co když se něco takového mělo stát i mne? Co by se se mnou dělo, kdyby mě postihla stejná "choroba?" Ano, měla bych pro něj pochopení, věděla bych, co se s ním děje, ale to samé by se přece dělo se mnou. I když, vlastně ani nevím, co se dělo jemu. Vím jen, jak u toho vypadal. A tak jsem se rozhodla jednat.

Spíš takový úvod, nic moc dějově zajímavého... :-) Ale jelikož samotná povídka není úplně extra dlouhá, nemohu si dovolit dávat Vám sem dvoustránkové kusy. :-)
Snad se líbí... Jen pro objasnění, půjde spíš o takovou fantasy blbůstku, dějově to bnude mít jen jednu hlavní myšlenku... Mno, ale stejně doufám, že se to bude líbit. :-)

Amélia van Raarová
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Satine Satine | Web | 20. července 2012 v 23:40 | Reagovat

Vypadá to dobře, jsem napnutá a těším se na další díl. :)

2 elisabethka. ^ elisabethka. ^ | Web | 22. července 2012 v 11:26 | Reagovat

páni, to je mocný:OOhned přidej další čáást!!
děkuju,že o mě máš takovej strach!:))

3 Ilma Ilma | 23. července 2012 v 20:17 | Reagovat

Jdu na pokračování. :)

4 empty--island empty--island | Web | 28. července 2012 v 13:43 | Reagovat

Ta to jsem zvědavá, co s ním je. ;)

5 empty--island empty--island | Web | 28. července 2012 v 13:43 | Reagovat

My jsme asi opravdu propojený, já začala psát povídku s názvem Její duše. :D Asi před čtrnácti dny nebo tak. :D

6 Šeříková N. Šeříková N. | Web | 29. července 2012 v 16:01 | Reagovat

Zní to trošku děsivě. Především mírná sobeckost bytosti, která má snad více strach o sebe. Napsala jsi krásná slůvka, ožívající jako sny, když na ně hledíme z nebeského království. I bolest, trápení a strach můžou být v povídkách nádherná :-)
Jsi umělkyně..!

7 Dívka v nadějích Dívka v nadějích | 1. srpna 2012 v 14:20 | Reagovat

Je to nádherné :-) Teď ještě přečíst další díly a dám ti věčí komentář :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama