Královnou své země

25. března 2012 v 13:49 | Amélia van Raarová |  Jednorázové
Jednorázová povídka na téma "Moje země". Abych řekla pravdu, byla jsem z tohoto tématu moc šťastná, a nakonec mě napadlo jen tohle :-) Snad se vám to bude líbit...

Otevřela jsem oči. Nade mnou se tyčilo nebeské království - bělounké mraky proplouvající přes azurové nebe. Posadila jsem se. Byla jsem ponořena do lesklé trávy, která mě šimrala do tváří, ale třpytily se tu i růžové, žluté a modré kvítky, jejichž krása se nedala popsat. To všechno ozařovalo světlo poledního slunce. Bylo to překrásné… Byla to má země.

Na druhém konci louky se objevila postava. V šedobílém plášti, světlejší pleti. Nevšiml si mě.
Vydala jsem se směrem k němu. Čím blíž jsem mu byla, tím víc byl děsivější. Krom pláště jsem si později všimla i klobouku - který zakrýval jeho obličej.
Byla jsem jen pár kroků od něho, když se otočil - a všiml si mě.

Zachvěla jsem se. Nevypadal totiž zrovna dvakrát přívětivě.
"Ty!" křikl. "Pojď sem!"
Opatrně jsem přistoupila.
"Kdo jste a co tu děláte, co děláte v mé zemi?" zašeptala jsem. Překvapovalo mě, kolik se ve mně bere odvahy. Byla jsem vždy spíše stydlivá, bála jsem se říci cokoliv i učiteli angličtiny. Měla jsem strach z těch nepřívětivých tváří a pohledů, které mě probodávaly.
"Jsem realita!" vzkřikl a odhodil svůj klobouk.
Zaječela jsem. Pod ním se totiž skrývala zjizvená tvář, s šedýma očima a bledou tváří.
"Ale co tu děláš, nemáš právo!" vzkřikla jsem.
"Ty hloupá! Cožpak si myslíš, že přede mnou unikneš? Že už mě nespatříš? Že se skryješ? To si myslíš, že já jsem jen tam? Ne. Jsem všude, všude, kam se jen dostaneš. Jsem na Zemi, jsem na všech planetách ve vesmíru, jsem všude, kde jsou všichni! A jsem i zde, ve tvé zemi, ať se ti to líbí nebo ne! Já jsem ten velký, ten nesmrtelný!"
Rozbrečela jsem se. "Jdi pryč! Nechci tě tady, jdi pryč!"
"Cožpak nerozumíš? Jsem všude a budu tu navždy!"
"Ne! Když budu chtít, zmizíš, já jsem pánem tohoto království, já rozhodnu, kdo tu bude a kdo ne!" vykřikla jsem a vrhla se na něho.

V tu chvíli jsem nemyslela. Jen mě štvala, štvala mě realita. Štvala mě ta osoba, co si myslela, bůhví jak je mocná. A tak jsem se odpoutala od všech předsudků a strachu, a skočila na něj. Bušila jsem do něj pěstmi, kopala ho a kousala, škrábala jsem do jeho zjizvené tváře a křičela jsem: "Nejsi všude! Zmizíš, zmizíš z mé země a zmizíš ze zemí všech jiných!"
Byla jsem jako šelma, jako krvelačné zvíře, kterému někdo sebral potravu. Ten mizera se mi bránil, ale neměl šanci. Já jsem byla paní této země, já jsem byla ta, která byla silná, která vítězila. Byla to moje země, jen má, a nikdo neměl právo, v ní vládnout a hrát si na důležitého.
Po pár minutách už z něj nezbylo nic. Jen mrtvé tělo, rozdrásané na kusy. Ač jsem neměla ráda krev, toto mi činilo neskutečné potěšení a slast, vidět, jak se rozpadá ta mnou nenáviděná realita. To, co mi činilo potíže, to co mě dělalo smutnou bylo teď pryč.

Rozběhla jsem se po louce. Vše bylo zase idealistické, tak, jako to tu bývalo vždy, když jsem tu byla. Vznesla jsem se do oblak a proplula těmi bělostnými mraky, jejichž krása mě omamovala. Shora jsem viděla ten zelený koberec, protkaný těmi nádhernými květy, ve kterých jsem ležela. A také to mrtvé tělo, realitu, která už do mé země neměla nikdy šanci vstoupit..
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Any :) Any :) | Web | 25. března 2012 v 13:54 | Reagovat

Moc hezky napsané.

2 minor-scala minor-scala | E-mail | Web | 25. března 2012 v 13:58 | Reagovat

Tleskám! Vážně originální a pěkná povídka.  Jen mě to nutí zamýšlet se, jestli by to bez pana Reality bylo všechno tak dokonalé.. :)

3 Revalation Revalation | E-mail | 25. března 2012 v 14:04 | Reagovat

Super napsané! Pochvala :D

4 Revalation Revalation | 25. března 2012 v 14:06 | Reagovat

Myslím, ale že realita je taky důležitá! Žít ve snech je krásné, ale nemůže se to přehánět. Ale na mě neber ohled, já jsem někdy až příliš velký realista! :D[2]:

5 Satine Satine | Web | 25. března 2012 v 18:51 | Reagovat

Páni, vážně nevím, co k tomu říct. Moc se mi líbí ten nápad a celkově styl, jakým je to napsané. Ale přece jen, i realitu je někdy potřeba vnímat.

6 S. S. | Web | 25. března 2012 v 19:32 | Reagovat

ne, tentokrát jsem si vypujčila kousek textu jedné písničky:)

A to povídka se mi moc líbí:)

7 Ebolin Ebolin | Web | 25. března 2012 v 20:15 | Reagovat

Určitě tvůj příběh zařadí do výběru ;)

8 Dívka v nadějích Dívka v nadějích | Web | 25. března 2012 v 20:49 | Reagovat

Moc nádherný :-)

9 elisabethka. ^ elisabethka. ^ | Web | 26. března 2012 v 16:27 | Reagovat

moc povedenéé! :))) máš talent.

btw. držím palce při přímačkách.

10 graphic-island graphic-island | Web | 26. března 2012 v 17:25 | Reagovat

Kráááássa ::) Naozaj. Máš talent

11 Christie May Christie May | Web | 26. března 2012 v 22:27 | Reagovat

Nevím co napsat. Protože nechci zůstat u jednoslovného komentáře "Dokonalé!", ale ono se to zkrátka jinak popsat nedá! Naprosto fantastický a originální příběh. :) Obdivuji jak si pojala tohle téma! :)

12 Samantha* Samantha* | Web | 27. března 2012 v 20:02 | Reagovat

To nebylo myšleno na tebe, ale na jednu holku která měla opravdu hloupé řeči jejíž koment jsem smázla;)

13 Amélia van Raarová Amélia van Raarová | Web | 27. března 2012 v 20:26 | Reagovat

[1]: Děkuji :-)
[2]: Děkuji - to s tou realitou v mé povídce nebylo příliš hloubkomyslné, to vím :-)
[3]: Ó, děkuji :-)
[4]: Samozřejmě... :-) Jak říkám, nebylo to moc hloubkomyslné ;-)
[5]: Děkuji :-)
[6]: Aha... Pěkná písnička ;-)
[7]: No... Nevím, nevím :-D
[8]: Jéj, díky!! :-)
[9]: Děkuji za držení palečků ;-)
[10]: Skutečně?? Děkuji...
[11]: Děkuji, tvé články se také dají popsat jen slovy "Dokonalé!" ;-)
[12]: Aha, tak to jsem ráda ;-)

14 the-shits--i-say the-shits--i-say | Web | 30. března 2012 v 14:50 | Reagovat

Ahoj, tady je Evelin, opět. Prosím, nikomu neříkej moje pravý jméno a ani se nezmiňuj o minulosti, co jsem tady v blogovém světě měla, jo? :D Měj se krásně a snad můj blog navštívíš, zatím mám jenom provizorní design. :)

15 the-shits--i-say the-shits--i-say | Web | 30. března 2012 v 14:54 | Reagovat

P. S.: Těším se na tvou návštěvu na blogu. :)

16 Kobra královská Kobra královská | Web | 9. listopadu 2012 v 21:13 | Reagovat

Ahoj,
pěkný námět, pěkná myšlenka...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama