Kamarádka...

8. března 2012 v 19:16 | Amélia van Raarová |  Trable i radosti
Hi!!
Abych řekla pravdu, mám strašnou depku. Nebo, já to nazývám depkou. Je to moje depka, mno. Ale hlavní je, že depku mám, a proč ji mám...? Čtěte a dozvíte se...

Chce se mi brečet, řvát a kvílet z toho, že...
NEMÁM POŘÁDNOU KAMARÁDKU

Teď to vypadá, že jsem strašně povrchní. A možná tomu tak je, nevím. Ale, můžete to posoudit vy, já se vám tady totiž vyzpovídám.
Jde o to, že od páté třídy si čím dál více uvědomuji, že NIKDO ze třídy NEMŮŽE být můj kamarád. Mimochodem, pod slovem kamarád si představuji člověka, který mě NEPOMLOUVÁ, DODRŽÍ TAJEMSTVÍ A NEPŘESTANE SE SE MNOU ZNIČEHONIC BAVIT. A nikdo takový u nás ve třídě není.
Snad tedy kromě mého kamaráda, ale uznejte - holka je holka...

Vlastně moment - mám nejlepší kamarádku. Ano, bývalou Restless-girl, Elsabeth, Miss Dandelion, EvelinGoldenmajer a já nevím co ještě. Jmenuje se Monika (snad ti to, zlato nevadí), ale já jí říkám Evelin. A ta je má nej... Je jí sice šestnáct, bydlí asi 250 kilometrů ode mě a nikdy jsem jí neviděla... Ale je stejná, jako dvojče, jako spřízněná duše.

Já mám ale na mysli kamarádku tady, která se mnou chodí do třídy, kterou vídám téměř denně... A nikdo takový bohužel NENÍ.

Mám sice vás, má blogová zlata, ale... Jak říkám, vy mně nemůžete obejmout, usmát se na mně (leda přes emotikony...) a trávit se mnou odpoledne, venku.

P.S. Moc se omlouvám, že článek nemá hlavu a patu, že je zmatený, ale... Jsou to mé vnitřní pocity, a ty holt takové jsou.

Amélia van Raarová

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 miss thoughtful miss thoughtful | Web | 8. března 2012 v 19:21 | Reagovat

Jé, Dájo, tak to mě fakt mrzí... :((
Jsem na tom stejně. Čím dál víc zjišťuju, že ve třídě to prostě... no... je to takový vypjatý, všude samý partičky, chceš se s někým bavit a oni na tebe blbě koukaj a nebo se s tebou bavěj, ale za zády tě pomlouvaj, a..
Taky mi to chybí. Někdo, kdo by mě podržel.. :/ Kam mizej přátelé? Sakra?
Občas mi taky připadá, že mi nikdo nerozumí...
Achjo. Tak alespoň to virtuální objetí.*

2 Satine Satine | Web | 8. března 2012 v 19:26 | Reagovat

To je mi moc líto. Co třeba si najít nějaký kroužek, který bys navštěvovala zároveň s více lidmi a našla si kamarádku tam? Nikdy nevíš, na koho kde narazíš. Možná jsou první kroky těžké, někoho jen tak oslovit, ale určitě to za to stojí. No, přeji Ti hodně štěstí, snad se to zlepší a objeví se někdo, s kým bys mohla sdílet radosti i starosti a byl by Ti pořád na blízku. :)

3 Holka v nadějích... Holka v nadějích... | Web | 8. března 2012 v 19:45 | Reagovat

Mám to podobné...a vím jaké to je... Někdy si říkám, že je štěstí, že chat...

4 Samantha* Samantha* | Web | 8. března 2012 v 19:48 | Reagovat

Je mi to líto, taky bych ted takového kamaráda potřebovala.. ty alespon máš Moniku (ikdyž na dálku) já asi ani to ne, ale vím co ti chybí, chápu to:(

5 Sušenka Sušenka | E-mail | Web | 8. března 2012 v 20:24 | Reagovat

Je to smutný... :( já nějaký kamarády mám, ale stejně se bojím před nimi říci všechno... protože : "vše co vypovíte, může být použito proti vám"... :(
neboj až se přestěhuješ... tak si určitě najdeš nové kamarády... ze začátku to bude těžké, ale věřím že si najdeš skvělou kamarádku, protože kdo by se nechtěl bavit s velice hodnou a úžasnou holkou, jako si ty... pak budeš nejšťastnější holka na světě!!! :) Hodně moc ti to přeju! :)

6 Amélia van Raarová Amélia van Raarová | Web | 8. března 2012 v 20:59 | Reagovat

[1]: Zlatíčko... :-)
[2]: Mno, v Praze se mi to snad podaří... ;-)
[3]: ;-)
[4]: Hm... :-)
[5]:Mno, samozřejmě... ;-)

7 Revalation Revalation | E-mail | 9. března 2012 v 8:33 | Reagovat

V tom případě Ti pomůže změna školy - myslím tím gympl, protože tam jsou lidi (jak jsem zjistila já) daleko - jak bych to řekla - prostě "lepší" a samozřejmě i inteligentnější. Navíc tam každý začíná od znova a hledá si kamarády a já myslím, že se st tebou určitě někdo skamarádí. Jinak já mám nejlepší kamarádku ještě ze základky a vidíme se  jenom jednou týdně a klape nám to úplně v pohodě. :)

8 Kim Kim | Web | 21. března 2012 v 18:17 | Reagovat

Takový období jsem měla taky... člověk má sice jakousi svobodu, ale samota je samota. A samota je jedna z nejhorších věcí.

9 Ilma Ilma | E-mail | Web | 24. srpna 2012 v 11:57 | Reagovat

Rozumím ti, to mi věř. Najít opravdové přátelé je hodně těžké a než najdeš, můžeš čekat roky, jako já. Ale věř mi, že až se tvá osobnost nadechne štěstí a citu z pravého přátelství, jen tak ona vazba nevyprchá.  
Znám ten případ s internetovými kamarády, s blogovými přáteli. Tady v tom světě člověk nalezne lidi sobě podobné, lidí, které se snaží pochopit, kteří jsou jiné než lidi v okolí -alespoň u většiny to tak je. V tom, že jsi je nikdy neviděla je možná ono kouzlo, protože si rozumíte, co když pak osobně by bylo všechno jinak? Až blog a pár lidí z jiných serevrů mi odkázaly, že internet není plný úchyláků, jak každý tvrdí. Mně naopak ty lidé mnohdy přidrželi, když jsem se topila. Pomohli více než lidi co se mnou byli den co den a ani nic nepoznali. Tito lidé poznali i z pouhých písmenek, že se něco děje. Ale jak ty říkáš, člověk potřebuje někoho, kdo ho obejme, kdo se mu podívá do očí a předá mu trochu sil. Ze zkušeností dodám jednu radu, důvěřuj, ale prověřuj. Víš, ne každý, kdo se přítelem zdá, jím skutečně je. raději dlouho hledej, prověřuj a vybírej, ale pak budeš spokojená.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama